Souhrn rekonstrukce a činnosti spolku v letech 2016 a 2017

Z hlediska oprav byly roky 2016 a 2017 méně výrazné, protože Františka se věnovala hlavně dokončování doktorské dizertační práce. Důležité bylo hlavně pokračování prací na rekonstrukci interiéru vejminky a oprava komína na hlavní budově. – Vysvětlení budoucích plánů se statkem.

Komín na hlavní budově

Na podzim 2016 byl opraven komín na hlavní budově, aby se dalo v hostinském pokoji bez problémů topit. Opravy se ujal pan Prokůpek, vše se zdárně podařilo, celkové náklady byly 13 500 a výsledek je i esteticky velmi pěkný. (Fasáda už tak pěkná není, ale ta holt musí ještě počkat.) Komín je opraven všude (tj, i na půdě), nikoli jen v té části, co trčí nad střechu.

Interiér vejminky

V roce 2016 se pracovalo hlavně na opravě vnitřních prostor vejminky. To měl všechno na starosti Jarda Prokůpek. Stará omítka byla omlácená a teď je už hotová omítka jádrová. Ve zdech je nová elektrika a hotový je také přívod vody. U okna byla rozpadlá část zdi, to je též opraveno. Ve krovu se musel nahradit ještě jeden trám – pozednice (zbytek krovu je opraven). Staré vchodové dveře včetně rámu zcela rozežraného dřevomorkou musely být vyhozeny. V roce 2017 se řeší výměna oken, nová budou vyrobena přesně podle těch starých, tj. dřevěná, špaletová se všemi příčkami a dvěma křídly, stejně tak dřevěný strop bude obnoven v podobě, jak vypadal ten starý. Novou věcí bude koupelna, která vznikne v chodbě u vejminky („vodácké práce“ jsou ukončeny).

Na podzim 2017 (a poté i celý rok 2018) se intenzivně pracovalo na dokončení rekonstrukce tzv. vejminky. Hypotéku mi sice odmítli, podařilo se mi však získat maličkou půjčku, která ale na dokončení rekonstrukce téměř stačila (chybí jen strop v chodbě a kuchyňská linka). Kromě kompletně zrekonstruované obytné místnosti vznikla v chodbě i nová koupelna. Opravu si financuju sama. Vejminka by měla sloužit jako bydlení pro mě, abych se mohla věnovat správcovství, v létě bych ji postupem času ráda pronajímala. Bude mít samostatný vchod a svoji zahradu.

Stodola

Levá stodola je značně poškozena a stále hrozí spadnutím (pravá, ve které stálo pódium pro hudebníky, se zřítila v roce 2007) a peníze na opravu zatím nemáme a ani mít v nejbližší době nebudeme. Nicméně stodola, která patří k největším na jindřichohradecku, je se svými mohutnými ručně obráběnými trámy ukázkou dnes už velmi vzácné tesařské práce, a v budoucnu, pokud se podaří zachránit, by mohla fungovat jako jedinečný prostor pro různé výstavy nebo obdobná kulturní setkání.

V létě 2016 byli stodolu posoudit památkáři a nemají o ni zájem. Prý je takových spousta. Více je zaujala hlavní budova – řízení v této věci pokračuje. Dokonce říkali, že pokud stodolu do roka neopravíme, pošlou sem statika, který ji nařídí strhnout. V současné době jednáme s jedním tesařem, který navrhl, že se na stodolu přijede podívat a odhadnout nejnižší cenu a postup opravy (máme odhad od tesařů na opravu za 500 000 Kč, což je v současnosti naprosto nereálné). 

Vrt

Pozvala jsem také firmu zabývající se vrtanými studněmi. Jak známo, stav vody v ČR se zhoršuje, v Prostředním Vydří není vodovod, většina domů má vrtanou studnu, protože většina klasických studní je znečištěná splašky z pole. Bohužel, jak se zjistilo teď v září při rozborech vody, také studna na statku je znečištěná (překročen limit dusičnanů a manganu, a samozřejmě bakterie: ty se dají trochu redukovat savem). Při jarním suchu už na některých pozemcích začaly studny vysychat. V budoucnu bude proto určitě potřeba vrtaná studna také na statku. Byl zde proutkař a našel silný pramen vzadu na dvoře. Říkal, že spodní vody tu máme hodně. Z cenové nabídky vyplývá, že vrt, do kterého má smysl investovat, by stál kolem 100 000 Kč. Takže vše záleží na tom, jak se mi bude dařit shánět peníze. Tohle bych konkrétně ráda zaplatila z nějaké půjčky.

Využití statku v budoucnosti

Moje vize ohledně budoucího provozu statku je už poměrně jasná: Vytvořit prostor, kde by stále fungoval pokoj pro hosty zdarma, ale zároveň také kompletní zázemí pro pořádání soustředění, seminářů nebo menších setkání (nikoli hudebních festivalů!) spojených společnou, velmi široce pojatou ideou „rozvoje občanské společnosti“, slovy mého oblíbeného filosofa Teilharda de Chardin rozvojem „jednoty v různosti“. Zároveň by tu byl památník IMJ (jehož všechny součásti už mám shromážděné, včetně zajímavých databází a listin, sbírky labutí, knihovny a dalších předmětů). Celý pozemek by měl sloužit k jakési aktivní rekreaci s možností naprostého soustředění se v inspirativním prostředí. K tomu je nutné nejen zařídit přednáškovou místnost (možná společnou s památníkem), ale vybudovat také menší ubytovnu pro vícečlenné skupiny.

Situace spolku se tento rok posouvá do nové etapy fungování. Je to tak, že jsem dokončila doktorské studium filosofie (obhájila jsem dizertační práci Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin), takže se hodlám postupně naplno věnovat rekonstrukci. Z akademického prostředí prchám, to už není nic pro mě. Mám již druhý rok svobodné povolání jako knižní redaktorka, OSVČ, takže mě neváže nutnost chodit do zaměstnání. Mým úmyslem je přestěhovat se na jaře 2018 z Prahy do Vydří a plně převzít roli správcové statku.

Hlavním posláním statku by mělo být i nadále poskytovat zdarma zázemí jednak pro umělce a studenty (především humanitních oborů), jako tomu bylo dosud, jednak pro neziskovky a lidi s nimi spjaté. Hlavní cílovou skupinou by byly neziskové organizace, které se starají o různé lidi na okraji společnosti – o integraci znevýhodněných skupin, postižených, drogově závislých, nebo které poskytují pomoc např. starým lidem, případně se starají o ochranu přírody – i příroda je často „na okraji společnosti“. Sama jsem si vždy přála těmto skupinám lidí nějak pomáhat, ale nemám na to patřičné schopnosti, takže bych to ráda řešila tak, že budu pomáhat těm, kteří pomáhají jim. Tyto neziskovky občas potřebují uspořádat soustředění, nějaký výjezd nebo aktivitu pro své klienty a na statku by měli nalézt bezplatné zázemí, pouze by platili za spotřebovanou elektřinu. Jak víte, ceny za pronájem míst k soustředění stále stoupají, je mi to velmi protivné a chci tomu čelit nabídkou prostor zdarma. Na úkor statku to nijak nebude, protože provozní náklady jsou tady minimální a drobné opravy by se nadále daly financovat z majetku sdružení obohaceného případně o výnos z pronájmu vejminky.