Brigáda na opravu zdi směrem do dvora. Červen 2019

Druhá letošní brigáda probíhala o víkendu 14.–16 června. Účastnili se jí lidé z okruhu Letní filosofické školy: Démon (Jiří Michalík), Lucie Kurfürstová, kteří sem jezdí už několikátý rok. Ivan Václavek tentokrát nemohl, pracuje v zahraničí, v zahraničí je taky Ota Bureš. Nově tu byl Aleš Dvořák ze stejné party. Byl s námi také Jakub Fišer. Opravili jsme celou vnitřní část zdi dělící dvůr a náves (vnější část je už hotová). Vyškrábali jsme starou omítku, opravili spáry maltou, našpricovali, a to včetně okolí branky. Značkou (…) jsou značeny vynechávky z deníku, které buď nepatří veřejnosti, nebo se netýkají činnosti na statku.

Pátek 14. června

Jakub Fišer přijíždí dřív, jede na kole z Telče (z Brna vlakem). Démon psal, že čekají na Aleše a přijedou kolem 7. Zjistila jsem, že se na ně skutečně těším, to se mi myslím ještě nestalo, že bych se na nějakou partu opravdu těšila, asi se měním. Ukazuju Jakubovi vejminku, dokončuju ještě práci. Pak jdu kosit, Jakub to taky zkouší. Nosí větve na oheň, zezadu ze zahrady. Řekla jsem mu taky o tom HitHitu, že jsem si to rozmyslela, on totiž přivezl techniku na nahrávání.

Ostatní přijíždějí k večeru. Jede Lucie, Démon a Aleš, ten tady ještě nebyl. Ota nemohl, je v zahraničí, a Ivan je taky v zahraničí, ale je dobře, že přijela aspoň Lucka. S Andym [to je pes] samozřejmě. Různě se rozmístili po statku, Lucka říkala, že chce spát venku, přenesli jsme jí tam aspoň postel. Ukazuju jim záhony a tak různě pochůzkujeme. Obdivují nové zápraží. Všichni jdou dozadu pomáhat Jakubovi se dřevem, natahali toho hromadu, taky tam něco přeřezávali. Nezůstalo tam skoro nic, to je dobře, protože se to už přes rok válelo v trávě. Nevím, jestli jsme ještě stihli jinou práci, asi ne.

Děláme oheň, popíjí se pivo, koupila jsem basu a oni taky jednu přivezli. Já piju svůj vinný střik. Koupila jsem taky horu špekáčků, tak se to opejká. Nedělala jsem zápisky, nepamatuju si bohužel, co jsme rozebírali. Vzpomínám si, jak jsem se jednu chvíli rozčílila na církev, že by tam nikdo nevstoupil, pokud si to dobře nerozmyslí, protože církev už nemá žádnej kredit. O klášteru v Kostelním jsme se totiž nějak bavili. O chystané Letní filosofické škole, že to bude 10 dní tentokrát. O tátovi taky jsem občas vyprávěla, jak to tady za něho bylo. Byly to takový pěkný klidný hovory, nic vážnýho. Lucie se opila a vytvářela zábavu. Ptala se na vztahy například, prý jestli mám v Praze chlapa, tak jsem vyložila, že jsem nikdy v partnerským vztahu nežila a že to ani nechci. (Já prostě žiju řeholním životem, jen nejsem v klášteře, ale na statku a mám vlastní řeholi, většina lidí to nepochopí, ale to je jejich problém.) Mluvili jsme předtím o Evženovi a jak to má doma a vůbec o vztazích. Lucie říkala, že jsou s Ivanem už 16 let a pořád jsou spolu rádi a chybí si, když odjedou, to se mi líbilo. (…) Jdeme spát v jednu, Lucka s Jakubem tam ale ještě seděli asi dýl. Lucka byla v ráži a velmi ji to těšilo, byla jsem ráda, že se baví.

Sobota 15. června

Vstáváme nějak kolem osmý všichni. Teda Lucka ne, ta se přesunula z té venkovní postele do té cely u hostiňáku a vylezla až později. Udělala se hromada práce, já to jen vyjmenuju, fakt nemám sílu to psát. Jakub s Alešem oškrábali krásně většinu té zdi dělící náves a dvůr. Postavili tam menší lešení. Já jsem si vzala na starost ten roh u vejminky, část zdi vejminky a část zdi do dvora. Vyškrábala jsem to. Démon mě naučil dělat s maltou, teda jen to namíchal a ukázal mi, jak se to dává na cihly, vyzkoušela jsem si to na jedný cihle. Pak jsem to ale dělala rukama v rukavicích (jako s konopnou omítkou), je to geniální práce, úplně mě to nadchlo a vyspravila jsem si celou tu velkou puklinu. Když se nic nemusí stavět, jen vycpávat takhle díry, je to jednoduchý. Těma rukama to jde dobře, nic mi nepadalo nikde a dostane se to krásně do všech mezer. Mírně jsem to vyzdila taky. Démon mi i řekl, jak se natahuje omítka, prý se to dá jenom na to hladítko a táhne se to. Běhala jsem tam nadšeně do míchačky pro maltu a divila se tomu, že mě to nenapadlo dřív, se to naučit. Vše má holt svůj čas.

Démon se pustil do vyzdívání té díry po „bedně na elektriku“. Našel si cihly, navozil, a pak namíchal několik míchaček malty. Napadlo nás ale, že tam necháme výklenek, vymýšlela jsem, co se tam dá, přinesla jsem pak tátovu fotku, zarámovaná by tam šla. V 11 jsem měla jet pro oběd, zajela jsem ale nejdřív do Lidlu pro piva a ještě něco asi. Zaparkovala jsem v pohodě, bylo tam volno vpředu. Jedu pro polívku a řízky. Jíme, dobrý je to, pak pokračujeme v práci. Vypadalo to, že bude bouřka či déšť, ale naštěstí odpoledne nebylo nic.

Večer zase děláme oheň, ale začalo pršet, naštěstí práce byla všechna hotova. Vlezli jsme si do sednice, já s Alešem tam sedíme a povídáme si o sednici, vysvětluju, jaké úmysly s tím mám a jak bych si přála to opravit. Jakub vypráví, jak mu tahali z nohou křečové žíly, to si pamatuju. Měla jsem dočista zeštípaný nohy od komárů a svorně jsme s Luckou nadávaly na to, že si ženský musí holit nohy, jakej je to nesmysl. Venku přestalo ale už pršet, jdeme k ohni. Mluvím s Jakubem o psaní a tvorbě vůbec, jak to tvoření vypadá při točení dokumentů a při psaní.

Kolem půlnoci začalo zase lejt, silnej lijavec se na chvíli spustil, nacpali jsme se na zápraží ke dveřím a ono to pak za chvíli přešlo. Jakub se vyptával na Mágu a postavy tam, říkala jsem jim některý tajný věci, co bylo z Mágy vynecháno (…). Šli jsme spát kolem jedný nějak, nebo v půl druhý. Lucka šla dřív, spala v té cele.

Neděle 16. června

Vstala jsem v 9, dělám si čaj. Démon s Alešem venku snídají, Lucka je tam taky. Jedeme na mši, chceme se stavovat v Lidlu ještě, protože Lucka chce uvařit na ohni oběd, tak jsem řekla, že bude řídit Démon. Jede s námi i Aleš. Dnes je slavnost Trojice, takže byla mše i v 10. (…)

Aleš se procházel někde venku, připojil se po mši k nám. Jdeme do auta pro hrnec, bereme polívku, ale není tam nikdo, komu bych to mohla zaplatit. Démon tam odkrývá jakési dveře v podlaze, kárám ho, vypráví historku, jak našli v podzemí nějakej chlast. Je tam v podloubí jakési pohoštění, tak jsme se tam s Démonem zastavili na zákusky. Jedeme nakoupit do Lidlu, beru taky ještě jednu basu.

Přivezli jsme Lucce zeleninu a maso, ona pak připravila výborný jídlo, zabalila brambory do ohně alobalu (pro alobal musel Démon ještě jednou jet, zapomněli jsme ho), dala k tomu zeleninu a to maso. Démon se pustil do toho výklenku ještě, dal tam překlad a cihly nahoru. Jakub s Alešem mi nanosili nahoru na strop všechny ty balíky s izolací, taky jsem je s něma vozila, je to celkem těžký. Pak Jakub s Alešem udělali geniální práci, že vyčistili celej ten roh u vejminky a zdi, kde byla hromada kamení, odvozili to a krásně upravili, i vchod do sklepa.

Obědváme a různě posedáváme u stolu a hovoříme. Taky tu polívku jsme si dali předtím. Démon vypráví historky z archeologických vykopávek, jací podivíni tam bývali. Lucka říká, že byla s Ivanem taky na podobné brigádě archeologické. Démon odváží posekanou trávu, odvezl skoro všechno, co jsem posekla, až se pak zlomily hrábě. Jakub sedí po obědě u venkovního stolu s Alešem a o něčem debatují, zaslechla jsem, že Jakub vysvětluje něco o natáčení mluveného projevu a jak je důležité u dokumentu zařídit, aby ten člověk mluvil co nejosobněji, dostat se k němu co nejblíž. Aleš totiž navrhl, že by mohl Jakub přijet a že by tam společně rozebírali s více lidma Bondyho Útěchu z ontologie. Já jsem posekla ještě část zahrady, už zbývá jen kousíček a ta tráva před vchodem holt.

Poklízím průběžně všechno, věci, odpadky, vytřela jsem si u sebe. Lucie umyla nádobí. Taky zdechla pračka, 3x vyhodila pojistky, tak to Lucka pak přeprala v ruce a rozvěsila. Smutná příhoda se stala, v pumpě uvízl nějakej chudák pták, pípal tam a pípal, jeho druh tam za ním lítal, ale nic platný to nebylo. Zkoušely jsme ho s Luckou zachránit, spustily mu tam provaz a větvičku, ale nepomohlo to. Lucka mi taky vytřídila všechny shnilý jabka ze sednice (většinu už) a odnosila to na kompost, to jsem teda byla skutečně ráda.

Oni pak kolem šestý nějak odjíždějí, loučíme se, plánují, že by možná v srpnu zase přijeli. Jakub tam ale zůstává ještě týden, chce tam něco číst a budeme pracovat společně.